Městská část Brno - Nový Lískovec, oficiální webová prezentace - Ulice a jejich pojmenování

Brno - Nový Lískovec
Nacházíte se zde:    Titulní stránka  >  O Novém Lískovci  >  Ulice a jejich pojmenování

Ulice a jejich pojmenování

Novolískovecké ulice, vznik a vývoj jejich pojmenování

Čtvrtě

  • podle starého názvu místní polní tratě (1977 Čtvrtě)

Kamínky

  • podle starého názvu přilehlé místní polní tratě (1977 Kamínky)

Kluchova

  • Stanislav Kluch (1891–1942) lískovecký dělník, popravený s manželkou a dvěma syny pro účast v odboji (1927 třída Josefa Hybeše – Josef-Hybeš-Strasse, 1939 Josef-Hybeš-Strasse – třída Josefa Hybeše, 1942 Robert-Bosch-Strasse – třída Roberta Bosche, 1945 Roberta Bosche, 1946 Kluchova)

Koniklecová

  • podle přírodní rezervace konikleců kvetoucích v blízkém okolí ulice (1989 Koniklecová)

Lesní

  • podle polohy ulice na okraji lesa (1927 Lesní /Waldgasse/, 1939 Waldgasse – Lesní, 1945 Lesní)

Obecní

  • podle starého názvu místní polní tratě (1939 Na obecních /Gemeindgasse/, 1945 Na obecních, 1946 Obecní)

Oblá

  • podle tvaru části ulice (1978 Oblá)

Oldřišky Keithové

  • Oldřiška Keithová (1921–2003, lískovecká občanka, významná malířka, výtvarnice a restaurátorka, v 50. letech souzena a vězněna na základě nepravdivých a smyšlených udání konfidentů StB (2004 Oldřišky Keithové)

Palouk

  • podle polohy ulice a charakteru okolního terénu (1927 Na palouku /Augasse/, 1939 Augasse – Na palouku, 1942 – Breitenäckergasse – Na širokých, 1945 Na Palouku, 1946 Palouk)

Petra Křivky

  • Petr Křivka (1897–1952), lískovecký občan, účastník západního odboje čs. armády za II. světové války, popraven na základě nepravdivých a smyšlených udání konfidentů komunistické státní bezpečnosti (1993 Petra Křivky)

Plachty

  • podle starého názvu místní polní tratě (1989 Plachty)

Prostřední

  • podle umístění ulice v celkové uliční síti obce (1927 Prostřední /Mittlere Gasse/, 1939 Mittlere Gasse – Prostřední, Kneipgasse – Kneipova, 1945 Kneipova, 1946 Prostřední)

Raisova

  • Karel Václav Rais (1859–1926), český spisovatel (1927 Raisova /Raisgasse/, 1939 Raisgasse – Raisova, 1945 Raisova)

Rybnická

  • podle polohy ulice v místech zaniklé středověké osady Rybníky (1927 Rybnická /Teichgasse/, 1939 Teichgasse – Rybnická, 1942 Schutzberggasse – U Schutzberku, 1945 U Schutzberku, 1946 Rybnická)

Slunečná

  • podle polohy ulice na výslunné straně (1989 Slunečná)

Svážná

  • podle polohy ulice na mírném svahu terénu (1989 Svážná)

Šťastného

  • Alfons Ferdinand Šťastný (1831–1913), osvětový pracovník a organizátor rolnického hnutí na Moravě (1927 Šilingrova /Šilingergasse/, 1938 Šťastného (Šťastnýgasse), 1939 Šťastnýgasse – Šťastného, 1945 Šťastného)

Travní

  • podle charakteru lokality ulice v travnatém terénu (1927 Na Kamenném vrchu /Auf dem Steinberg/, 1939 Auf dem Steinberg – Na Kamenném vrchu, 1945 Na Kamenném vrchu, 1946 Kamenný vrch, 1989 Travní)

Úpatní

  • podle polohy ulice na úpatí Kamenného vrchu (1927 Pod Kamenným vrchem /Unterm Steinberg/, 1939 Unterm Steinberg – Pod Kamenným vrchem, 1945 Pod Kamenným vrchem, 1946 Úpatní

Zavřená

  • podle někdejšího charakteru neprůjezdné ulice (1927 Zavřená /Geschlossene Gasse/, 1939 Geschlossene Gasse – Zavřená, 1945 Zavřená)

Zoubkova

  • Josef Zoubek (1889–1943), lískovecký učitel, umučený v koncentračním táboře pro účast v odboji (1927 U kolonie /Bei der Kolonie/, 1939 Bei der Kolonie – U kolonie, 1945 U kolonie, 1946 Zoubkova) Pro zpracování článku bylo využito údajů a informací z publikací brněnské historičky Mileny Flodrové.

K historii pojmenování ulic v městě Brně

Území Brna protínaly už ve starověku obchodní stezky vedoucí od Baltu k jihu a z východních zemí na západ. K nim přibylo i několik dalších středověkých obchodních cest, poblíž jejichž křižovatky se dá už na počátku 11. století předpokládat osada. Rozkládala se pravděpodobně poblíž brodu přes řeku Svratku a později se začala nazývat Staré Brno. Na východní straně Petrského ostrohu se zeměpanským hradem byla zřejmě rovněž slovanská osada, jejíž jméno a přesná poloha se nedochovala, ale rozkládala se někde v blízkosti pozdější Měnínské brány.

K těmto původním slovanským osadám pod hradem přibyly ve 12. a 13. století osady další, které založili kolonisté, a všechny pak v první půli 13. století natolik splynuly, že vytvořily samostatnou silnou hospodářskou, politickou, správní i kulturní jednotku – město.

První názvy ulic na území města Brna se objevují ve 13. století a týkají se hlavně území historického jádra města. Jako nejstarší jsou uváděny v historických pramenech pojmenování dnešních ulic Dominikánské – platea Brunensis (Brněnská), Jánské – platea Civium + prope fratrum Minoritum (Měšťanská + U Menších bratří), Zelného trhu – forum Superius (Horní trh), nám. Svobody – forum Interius (Dolní trh), Starobrněnské – platea Antiquae Brunnae (Starobrněnská) a Středovy – platea Parva. Ve 14. století vznikly zázvy dalších ulic, např. dnešní Běhounské, Biskupské, České, Denisových sadů, Francouzské, Jezuitské, Josefské, Kapucínského náměstí, Kozí, Kobližné + Malinovského náměstí, Minoritské, Panenské, Pekařské, Petrova, Petrské, Průchodní, Radnické, Údolní + Joštové, Veselé a spodní části Veveří.

Je třeba připomenout, že existuje celá řada dalších topografických názvů, které se neshodují s územím dnešních ulic. Zástavby prostranství se během staletí měnily, nějkteré ulice zanikly zcela, jiné změnily směr nebo se rozdělily. Komplikovaná situace se týká zvláště předměstí a obcí přilehlých k historickému jádru Brna.

Latinské verze nejstarších jmen ulic se týkají pouze historického jádra a ve své době měly adekvátní české, příp. německé názvy. Od druhé poloviny 18. století do roku 1918 byly úřední názvy ulic, zejména v samotném městě, pouze německé, v předměstích pak podle národnostního složení obyvatelstva německé nebo české. Po roce 1918 byly úřední názvy ulic české s možným německým překladem, který užívala zejména německá vrstva obyvatelstva. Od března 1939 do konce dubna 1945 nesly brněnské ulice zásadně názvy dvojjazyčné s předností němčiny mimo Brněnské Ivanovice, Černovice, Dolní a Horní Heršpice, Komárov a Přízřenice, kde vzhledem k národnostnímu složení obyvatelstva byly názvy pouze německé a pro potřebu českých občanů se neoficiálně překládaly. Od roku 1945 nesou brněnské ulice názvy pouze české.

Několik důležitých dat k členění města a pojmenování ulic

1293, 26. června – první zmínka o dělení Brna podle farností na petrskou a jakubskou

14. století – vytvoření čtyř kvartálů ve městě a čtyř kvartálů vně hradeb

1770, 19. července –rušení domovních znamení a zavedení číslování domů (v Brně průběžně celým městem)

1775 – pořízen první seznam domů a ulic podle nového číslování

1806, 9. dubna – přečíslování domů v Brně, opět průběžně celým městem a vydání adresáře

1844, 15. července – pojmenování několika předměstských ulic

1850, 6. července – zrušení hradebního pásma a připojení nejbližších předměstských obcí k Brnu

1852, 4. května – nové dělení města na kvartály v souvislosti s připojením býv. předměstí v roce 1850

1857, 23. března – císařské nařízení o zavedení nového systému do uličních názvů

1867, 24. května – pojmenování brněnských ulic podle nového systému z roku 1857 a nové přečíslování domů

1905, 3. května – obecní řád pro město Brno

1915, 15. prosince – přejmenování významných brněnských ulic po členech císařské rodiny a vojevůdcích I. světové války (další provedeno 1917)

1918, 8. listopadu – usnesení poradního sboru města Brna o zrušení válečných názvů brněnských ulic z roku 1915 a 1917

1918, 20. prosince – první poválečné přejmenování ulic v Brně českými jmény

1919, 16. dubna – vznik Velkého Brna připojením 23 předměstských obcí

1919, 26. června – druhé poválečné přejmenováni ulic českými jmény (tím dokončeno celé město)

V předměstských obcích došlo k pojmenování ulic poprvé

1877 – Královo Pole

1884 – Líšeň

1892 – Židenice

1895 – Husovice

1906 – Komárov

1907 – Černovice, Juliánov, Žabovřesky

1912 – Horní Heršpice

1914 – Jundrov

1919 – Řečkovice

1924 – Bohunice, Kohoutovice

1926 – Maloměřice, Obřany, Soběšice

1927 – Nový Lískovec, Starý Lískovec

1928 – Komín

1930 – Brněnské Ivanovice, Slatina, Tuřany

1932 – Medlánky

1940 – Dolní Heršpice, Přízřenice

1946 – Holásky

1949 – Chrlice, Žebětín

1961 – Bystrc, Kníničky, Mokrá Hora

1964 – Bosonohy

1971 – Dvorska, Ivanovice, Jehnice, Ořešín

1982 – Útěchov

Pro zpracování článku bylo využito údajů a informací z publikací brněnské historičky Mileny Flodrové.