Městská část Brno - Nový Lískovec, oficiální webová prezentace - O Novém Lískovci

Brno - Nový Lískovec
Nacházíte se zde:    Titulní stránka  >  O Novém Lískovci

O Novém Lískovci

Jihozápadně od historického jádra města Brna, nad řekou Svratkou, se nacházela půvabná krajina. Starobrněnský klášter měl zde své vesnice a nezalesněné stráně, kde byly především sady a vinohrady. Pozemky patřily do katastru obce Lískovec a Bohunice, ale byly od nich dosti vzdálené, a tak je jejich majitelé obdělávali neradi.

Prvním osadníkem Nového Lískovce byl Antonín Hrazdíra, stolař z Blanska. Byl to právě on, kdo objevil vhodnost lokality k trvalému osídlení a kouzlo a výhody této krajiny. V roce 1894 si zde postavil domek, ale bez vědomí obce Lískovec, k jehož katastru náležela. Po delších jednáních byla stavba v roce 1896 úředně povolena. K domku pana Hrazdíry začaly přibývat další. K výstavbě v této lokalitě to lákalo hlavně zaměstnance vznikající elektrické dráhy města Brna, která měla zázemí v nedalekých Pisárkách. Mezi prvními návrhy názvu nově vznikající obce nalezneme Malý Lískovec, Tišlerky či Lískáček.

Stavební ruch nastal až v r. 1906 díky panu staviteli Uherkovi, ten tu začal spolu s podnikatelem Bílkem a ještě s dalšími firmami stavět další domky. V roce 1910 měla osada již 117 domků s 568 obyvateli. V dožívajícím Rakousku-Uhersku jevili velký zájem o bydlení v Novém Lískovci brněnští Němci. Většina místních občanů byla zaměstnána v Brně, hlavně u německých firem. V roce 1906 několik českých občanů založilo místní odbor Národní jednoty pro jihozápadní Moravu, jehož hlavním úkolem bylo bránit germanizaci Nového Lískovce. Zlomovým okamžikem byla výstavba spojovací komunikace mezi Pisárkami a hlavní silnicí Jihlavskou v letech 1911-1914.

Po vypuknutí první světové války bylo mnoho lískoveckých mužů odvedeno. Většina z nich se už domů nevrátila.

Po vzniku ČSR se začalo v Novém Lískovci rozvíjet podnikání, které bylo velmi rozmanité a rozsáhlé. Také společenský život byl na vysoké úrovni. Zvláště Sokol má v Novém Lískovci bohatou tradici.

V období druhé světové války bylo 8 občanů Nového Lískovce popraveno nebo umučeno v koncentračních táborech. Celá řada jich byla vězněna. Také totalitní komunistický režim po roce 1948 si vyžádal oběti z řad novolískoveckých občanů. Patřil mezi ně i pan Petr Křivka, který byl nařčen z vlastizrady a roku 1951 popraven.

Sedmdesátá léta přinesla do Nového Lískovce panelovou výstavbu, začaly vyrůstat domy na ulicích Oblá, Kamínky a Čtvrtě. V roce 1985 byla zahájena výstavba sídliště Kamenný Vrch. Událostí století, nejenom pro Nový Lískovec, byla stavba prvního dálničního tunelu v České republice, který byl zprovozněn v listopadu 1997.

V současnosti je v naší městské části hlášeno k trvalému pobytu přes 10.500 obyvatel, z toho 51, 5 % tvoří ženy. Mezi obyvateli převažuje národnost česká, poté následuje moravská, slovenská, polská, rómská, německá, slezská a ostatní. V obci je postaveno 465 domů a 4 636 bytů. K víře se hlásí 26 % obyvatel.

Zdravotní péče je zajištěna 4 praktickými lékaři pro dospělé, 3 pro děti a dorost, 7 zubaři, 1 gynekologem, ORL lékařem, klinickým psychologem a lékárnou. A pro domácí zvířata je tady veterinář.

Pro vzdělávání i potěšení je tu knihovna J. Mahena s mnoha mladými čtenáři. Pravidelně se konají hody. Městská část i různé společenské a jiné organizace každoročně pořádají plesy. Sport je reprezentován házenou, futsalem, nohejbalem, volejbalem a dalšími.

V Novém Lískovci jsou 2 základní školy, 3 mateřské školy, 1 střední škola a 2 základní umělecké školy. Pro seniory je zde domov na ulici Koniklecová.

Jako jedna z mála se MČ můžeme pochlubit Přírodní rezervací Kamenný vrch, která se rozkládá přibližně na 15 hektarech v nadmořské výšce okolo 360 m. Zvláště chráněné území – Přírodní rezervace Kamenný vrch – byla vyhlášena roku 1978. Předmětem ochrany je zejména masový výskyt koniklece velkokvětého a stepní charakter vegetace, která je na našem území už velmi vzácná. Proto ji neničme!!!